Katastr nemovitostí je soubor údajů o nemovitostech v ČR, který zahrnuje jejich soupis a popis a jejich polohové a geometrické určení. Jde o seznam veřejný, každý si tedy může informaci z katastru vyžádat.

List vlastnictví je veřejná listina, která prokazuje stav evidovaný v katastru nemovitostí k okamžiku vyhotovení. Označuje se číslem listu vlastnictví a jako veřejná listina musí být opatřen datem, otiskem kulatého razítka katastrálního úřadu se státním znakem, jménem a podpisem zaměstnance úřadu a kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku. Je uspořádán buď jako list vlastnictví s nemovitostmi nebo jako list vlastnictví s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví osob a je rozdělen na části A, B, B1, C, D, E, list vlastnictví s nemovitostmi má také část F. Jednotlivé části obsahují :

• část A - údaje o vlastníkovi, spoluvlastníkovi a spoluvlastnických podílech
• část B - údaje o nemovitostech
• část B1- jiná práva k nemovitostem; u listu vlastnictví s byty a nebytovými prostory údaje o bytech a nebytových prostorech
• část C - omezení vlastnického práva
• část D - jiné údaje
• část E - nabývací tituly nebo jiné podklady zápisu
• část F - údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách

List vlastnictví vyhotoví příslušný katastrální úřad na požádání v úředních hodinách.

Katastrální mapa je závazné státní mapové dílo obsahující body bodového pole, polohopis a popis, který zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území tvořící předmět katastru nemovitostí.

Věcná břemena omezují vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Věcná břemena jsou např. právo průchodu, čerpání vody, vedení a provoz elektrické přípojky apod. Věcná břemena jsou zaznamenána:

• v části B listu vlastnictví – věcná břemena, jež byla uzavřena ve prospěch vlastníka nemovitosti (právo přístupu přes cizí pozemek)
• v části C listu vlastnictví – věcná břemena, jež vlastníka nemovitosti omezují

Prohlášení vlastníka popisuje budovu a pozemky, na kterých se budova nachází, vymezuje jednotky v domě, určuje společné části budovy, upravuje práva k pozemkům a práva a závazky týkající se budovy, určuje pravidla pro přispívání spoluvlastníků na správu domu a pravidla pro správu společných částí domu včetně osoby správce. Prohlášení vlastníka se podává na katastrální úřad.
Prohlášení vlastníka rozestavěných jednotek vymezuje rozestavěné jednotky, které budou v objektu vybudovány na základě stavebního povolení. Rozestavěné jednotky se po kolaudaci změní na jednotky dokončené vkladem pravomocného kolaudačního rozhodnutí na katastrální úřad.

Rozestavěná budova se zapisuje do katastru nemovitostí na podkladě ohlášení jejího vlastníka, které je doloženo geometrickým plánem pro vyznačení rozestavěné budovy, pravomocným stavebním povolením a čestným prohlášením vlastníka s úředně ověřeným podpisem, že se jedná o rozestavěnou budovu. Rozestavěnou budovou se rozumí v případě, kdy je budově přidělováno popisné nebo evidenční číslo, budova v alespoň takovém stupni rozestavěnosti, kdy je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží.

Prohlášení vlastníka budovy je jednostranný právní úkon vlastníka, kterým vlastník budovy prohlašuje, že v domě vymezuje jednotky (byty a nebytové prostory) podle zákona. Vkladem tohoto prohlášení do katastru nemovitostí se stane dosavadní vlastník budovy vlastníkem každé jednotky. Tento dokument je základním předpokladem pro převod vlastnictví jednotlivých jednotek v budově.

Smlouvou o výstavbě si stavebníci vymezují vzájemná práva a povinnosti. Smlouva o výstavbě vymezuje nové jednotky v domě, společné části domu po výstavbě, stanovuje budoucí spoluvlastnické podíly vlastníků všech jednotek na společných částech domu a pozemcích, převádí spoluvlastnické podíly na pozemcích, řeší způsob výstavby, finanční vypořádání a správu společných částí domu a pozemků. Smlouva o výstavbě se podává na katastrální úřad.